15. ledna 2016
„Co děláš?“ ptá se blázen blázna. „Hraju si s klubíčkem a hledám jeho konec!“ odpoví blázen. „Ten nenajdeš, ten jsem před chvílí ustřihnul.“
------------------------------------------ (ツ)
Jde blázen na nákup a ptá se prodavačky: „Máte kilo máku?“ „Mám. Chcete ho zabalit?“ „Není třeba, nevidíte, mám síťovku?“
------------------------------------------ (ツ)
Domlouvají se dva blázni na útěku z ústavu: „Jestli je tam vysoká zeď, podlezeme jí, jestli je nízká, přelezeme.“ Vtom přiběhne další pacient a udýchaně hlásí: „Tak z toho útěku nic nebude pánové, žádná zeď tam totiž není.“
------------------------------------------ (ツ)
Z vězení pro duševně choré utečou dva blázni - trestanci, s pouty na rukou a obligátní koulí u nohy. Vyběhnou na vězeňský dvůr, když v tom první praví: „Pojďme dovnitř, sněží.“ „To nevadí, máme přece řetězy!“
------------------------------------------ (ツ)
Marian a Hedvika jsou pacienti psychiatrického ústavu. Jednoho dne na vycházce se Marian rozeběhne a skočí do jezera, žuchne sebou do vody, nejprve vyjdou bublinky, pak nic, tělo klesá ke dnu. Hedvika nezaváhá a skáče za Marianem do vody, vytáhne ho a zachrání před jistým utonutím. Když to vidí ředitel psychiatrie, je dojatý a rozhodne se Hedviku za hrdinský čin propustit. Nechá si ji zavolat a povídá: „Hedviko, svým činem jsi dokázala, že když dokážeš zachránit někomu jinému život, jsi vlastně zdravá. Bohužel však Marian spáchal sebevraždu, oběsil se na pásku od kalhot v sušárně.“ „Ale to nebyla sebevražda, pane doktore, tam jsem ho pověsila já, aby oschnul.“
------------------------------------------ (ツ)
„Tati, na ulici jsou dva blázni!“ volá Tomášek. „A jak jsi poznal, že jsou to blázni?“ ptá se tatínek. „Protože jeden kolem sebe hází tisícovky a druhý je sbírá a dává mu je zpátky.“
------------------------------------------ (ツ)
Dva blázni se dohodnou na útěku z léčebny, má to však ten háček, že okolo psychiatrického areálu je sto vysokých zdí. Přelezou první a blázen se ptá spoluuprchlíka: „Dobrý? Můžeš ještě?“ „Dobrý, můžu“ Přelezou dvacet zdí a přijde stejná otázka: „Jsi dobrej? Můžeš ještě?“ „Můžu.“ blázen na to. Jsou za šedesátou osmou zdí, blázen ztěžka vydechuje a ptá se kamaráda, zda ještě může? „Můžu.“ Konečně přelezou devadesátou devátou zeď: „Ty bláho, můžeš ještě?“ „Nemůžu.“ přizná popravdě blázen. „Tak se vrátíme!“
------------------------------------------ (ツ)
Povídá blázen svému kamarádovi: „To mám ale pěkného pejska, že?“ bláznův kamarád se dobře podívá a praví: „To není pejsek ty blbečku, to je koza!“ „Povídám, že je to pejsek.“ Nedá se blázen. „To nevidíš, že má parohy?“ kamarád na to. „To je jeho věc.“
------------------------------------------ (ツ)
Pana Matouška propustí z psychiatrické léčebny, ale neuběhne ani pět minut a vyděšený pan Matoušek je zpět. „Pane Matoušku, teď když už víte, že jste člověk a ne žížala, můžete jít klidně domů.“ Domlouvá mu pan doktor. „No jo, ale ví to i ten kos, tamhle na té větvi?“
------------------------------------------ (ツ)
Primář blázince provází po oddělení zahraniční návštěvu a ukazuje: „Tady máme automobilové blázny.“ „Vždyť tu nikdo není!“ podivuje se návštěva. „Omyl všichni jsou pod postelí a spravují.“
------------------------------------------ (ツ)
Přijde doktor na kontrolu do blázince. Na levé posteli leží chlap a dělá, že řídí auto.
Doktor ze ho ptá, co dělá?
Blázen odpoví: "Jedu do Španělska."
Na pravé posteli leží druhý blázen a pod peřinou si honí péro.
Doktor se ho ptá, co on dělá?
On odpoví: "Vždycky, když Franta jede do Španělska, tak mu šukám starou."
------------------------------------------ (ツ)
Přijde psychiatr na kontrolu do blázince a navštíví první patro, v něm jsou všichni blázni nalepení na stropě.
Psychiatr se podívá na strop, řekne: "Listopad," a všichni blázni spadnou ze stropu.
Jde do druhého patra a tam jsou opět blázni nalepení na stopě, řekne: "Listopad," a všichni ti blázni opět spadnou dolů.
Přijde do třetího patra a tam opět všichni blázni nalepení na stropě, řekne: "Listopad," a nic. Znovu řekne: "Listopad," a nic. Tak zařve: "Listopad!"
Jeden blázen odlepí hlavu ze stropu a povídá: "My jsme jehličnatý."
------------------------------------------ (ツ)
Jdou dva blázni po kolejích a první říká: "To je schodů, to je schodů." Druhý: "Co schodů ty vole, ale to zábradlí jak je nízko!"
------------------------------------------ (ツ)
Na blázinci jsou dva blázni a doktor se ptá prvního, kdo je.
"Já jsem Napoleon." na to blázen.
Psychiatr se ho dále ptá: "A kdo vám to řekl?"
"Sám pán Bůh." odpoví blázen.
Druhý blázen na to řekne: "Blbost, já jsem mu nic takového neříkal."
------------------------------------------ (ツ)
Sedí blázen v parku a škrtá sirkama. Jedna mu chytne, odloží ji na stranu a povídá: "Ta funguje, tu si nechám."
------------------------------------------ (ツ)
Prochází se doktor po blázinci a rozhodne se vyzkoušet si inteligenci svých pacientů. Vejde do pokoje, kde jsou tři blázni a zeptá se prvního: „Kolik je dva a dva?“ „Pátek.“ Nevadí, zeptá se druhého: „Kolik je dva a dva?“ „Letadlo.“ Tak ještě zkusí toho třetího: „Kolik je dva a dva?“ „Čtyři.“ „Výborně a jak jste na to přišel?“ „Jednoduše – vydělil jsem letadlo pátkem.“
(ツ)
Další díly VTIPMÁNIE najdete zde:
https://www.dooffy.com/cs/prehled_clanku/rubrika-3-s1.html