27. srpna 2009
V pilotní kabině Praha-Ostrava zrovna letuška podává kolegům kávu, když se rozletí dveře kabiny a dovnitř vpadne ozbrojený mladík a namíří na pilota pistoli: "Poletíš do nějakýho paneláku, jinak ti vystřelím mozek z hlavy." Ale pilot v klidu odsune pistoli od svého obličeje a praví: "Ale když mě zastřelíš sletíme do pole." Terorista zapřemýšlí a pak namíří na navigátora: "Poletíš do paneláku, jinak ho zabiju." Nato zase odstrčí pistoli navigátor a praví: "Ale mě zastřelit nemůžeš. Beze mne netrefí ani z Prahy do Kolína." Terorista zas zapřemýšlí a pak zamíří na letušku, že ji zabije. Nato se letuška nakloní a něco mu pošeptá. Terorista zrudne, odhodí pistoli a uteče zpět mezi cestující. Tak pilot i navigátor vyzvídají co mu řekla: "Jestli mě zabije, bude to on, kdo vám ho bude muset vykouřit."
Na ranveji: „Proč si do letadla bereš bermudy?”
„Slyšel jsem, že máme letět přes bermudskej trojúhelník.”
Z pilotní kabiny se ozývá: „Je na palubě lékař?”
„Ano, tady mezi cestujícími, co potřebujete?”
„Oční choroba na pět písmen, poslední je L...”
Start letadla, kapitán jako obyčejně: „Vážené dámy a páni, pěkně vás vítám na palubě našeho letadla.
Náš let probíhá nad Atlantickým oceánem, ve výšce 10 000 metrů, rychlost je 900 km/h,
teplota vzduchu... sakra! Do řiti! Mě šlehne! Jéžišmarjá!”
Kapitán se odmlčí, mrtvolné ticho, pasažéři jsou bledí, panika, křik...
Po delší chvíli se kapitán ohlásí: „Dámy a páni, prosím, omluvte mě! Letuška mě polila.
Kdyby jste jen viděli moje kalhoty zepředu...”
Jeden z pasažérů křikne: „Ty hovado! Kdybys viděl moje kalhoty zezadu!”
Letadlo. Veliké dopravní letadlo. Boeing 747 Jumbo Jet. Plné lidí - všichni nastoupeni, uvelebují se v sedačkách. U zadních dveří se spustil nějaký povyk a uličkou mezi cestujícími kráčí do pilotní kabiny první pilot. Černé brýle na očích, bílou hůlkou oťukává cestu. Za ním druhý pilot - taktéž s černými brýlemi, s hůlkou a se slepeckým psem. Cestující koukají jak ve snu - to bude nějaký fór, ne? BzzzzzzzZZZZZZZZZZZZZ.... nabíhají motory, letadlo se dává do pohybu. Cestující znervózněli - to nás skutečně povezou ti dva!? Letadlo zrychluje, cestující přilepení do sedaček, strachy ani nedutají. Letadlo jede ještě rychleji, už by mělo být ve vzduchu, blíží se konec ranveje! První cestující nevydrželi a začali ječet, během vteřiny už ječí všichni v letadle. V ten moment se letadlo prudce zvedne, všichni mají žaludky až v kalhotách, slabší nátury sahají po pytlících... a v pilotní kabině povídá jeden pilot druhému: "Kolego, mám obavy, že jednoho dne nezačnou ti vzadu ječet včas a všichni se tady zabijeme."
Chlápek čeká na letišti na odlet letadla a najednou zjistí, že si zapomněl doma hodinky. Chce se tedy někoho zeptat na čas. Zrovna jeho směrem jde jiný chlápek, v každé ruce kufr a na levačce takové ty velké, masivní, stříbrné sportovní hodinky. Tak se hned ptá: „Pane, prosím vás, mohl byste mi říct, kolik je hodin?”
„Jistě. V které zemi?”
„No tady. A kolik tam máte zemí?”
„Všechny.”
„To je super. To jsou docela dobré hodinky, co máte.”
„Ale, to je jen drobnost. Tyhle hodinky mají i fax, e-mail a dokážou dokonce přijímat NTSC televizní signál a zobrazovat ho na malém barevném aktivním displeji.”
„To je dokonalý. Taky bych chtěl mít takové hodinky. Ech, ehm, nechtěl byste je náhodou prodat? Já zapomněl svoje doma a teď letím na dva měsíce do ciziny...”
„No, víte vlastně, že jo? Ona to už není úplně horká novinka, tak řekněme, že vám je dám levněji, tak asi za dvacet tisíc?”
Chlápek vytáhne šekovou knížku a ve vteřině podává vypsaný šek. Druhý sundá hodinky, dává mu je a říká: „Tak, tady jsou vaše nové high-tech hodinky.”
A pak mu podá své dva kufry a dodá: „... a tady jsou baterky.”
Na letišti hlídají dva černí šerifové. Jeden z nich si s obdivem prohlíží velký Boeing 747 a povídá druhému: 'Nedovedu pochopit, jak můžou teroristi tak velké letadlo unést.' 'Ty vole,' říká druhý, 'to se neunáší na zemi, ale ve vzduchu, když je to letadlo takhle malinký!'
Tower ironicky k pilotovi, který právě obzvlášť tvrdě přistál: "No jo, přistání nemusí být žádný tajemství, pasažéři můžou klidně vědět, že jsou dole"
Pilot: "To nevadí, oni stejně vždycky tleskaj"
Dva lovci z Texasu letěli na Aljašku lovit losy. Letadlo přistálo na zamrzlém jezeře a do dvou hodin byli oba zpátky a každý táhnul na saních velikého losa. Vyčerpaní dorazili k letadlu a pilot povídá:
"Pánové, tohle mrňavý letadlo neunese ty dvě těla navíc. Jedno tu budete muset nechat."
"Hele, to je baba, a ne pilot!"
Druhý lovec se přidá:
"No jasně. Loni jsme tu byli taky, taky jsme ulovili dva samce, a pilot, co neměl o nic větší letadlo, se nebál."
Pilot se naštval:
"Sakra, přece dokážu lítat jako ostatní. Dobře, naložte to."
Naložili letadlo, pilot nahodil motor a rozjeli se po zamrzlém jezeře. Letadlo se konečně odlepilo od země, ale nemělo dostatečnou stoupavost a tak škrtlo o vrcholy stromů u jezera, převrátilo se a spadlo. Z trosek se vyhrabává pilot, otřesený nárazem a mumlá:
"Sakra, kde to jsme?"
A jeden lovec se tak rozhlídne a říká:
"No, řek bych, že tak o padesát metrů dál, než loni."
A/C: - Věž, žádáme stoupání
TWR: - Potvrzuji, jak vysoko hodláte stoupat ??
A/C: - Dokud to nespadne !!
Radiokorespondence na moři:
1234: americká letadlová loď, změňte kurz o 15st. jižně.
USS: kanadský 1234, zde kapitán americké letadlové lodi, vy změňte kurz o 15st. severně.
1234: americká letadlová loď, vy změňte kurz o 15st. jižně.
USS: kanadský 1234, zde kapitán americké letadlové lodi s 64 bojovými letouny na palubě, vy změňte kurz o 15st. severně.
1234: americká letadlová loď, OPAKUJI VY změňte kurz o 15st. jižně.
USS: kanadský 1234, zde kapitán americké letadlové lodi s doprovodnými plavidly, největší námořní vojenské síly na světě, VY změňte kurz o 15st. severně.
1234: americká letadlová loď, VY změňte kurz o 15st. jižně, tady kanadský maják.
U zaoceánského letu přijde jeden z cestujících za kapitánem: „Promiňte, ale nezdá se vám, že letíme nějak moc nízko?!”
„Ne, proč myslíte?”
„No, já jen že jsem z okýnka zahlédl chobotnici.”
„Řídící věž? Tady let 1231 FI, hoří nám motory!”
„Příjem - děkujeme za informaci. Hned si vás škrtáme z letového plánu. Konec!”
Karel dělal pilotní zkoušky a kámoši se ho ptají: „Tak jaké to bylo, těžké?”
„Kdepak, jenom mě naštval jeden grafolog.”
„Co říkal?”
„Ale, prý že jsem podle rukopisu násilník, grobián a rváč.”
„A co jsi mu řekl?”
„Co by? Rozbil jsem mu hubu!”
Mladý pilot, strašný frajer, jde na svoje první samostatné noční přistání. Na místo obvyklého hlášení se dispečerovi letiště zahlásí do vysílačky: „Hádej kdo?”
Dispečer vypne světla na celé přistávací dráze a odpoví: „Hádej kam?”
Pilot společnosti Alitalia, kterýmu blesk vyřadil z provozu půlku cockpitu:
"Skoro všechno nám vypadlo, nic už nefunguje, ani výškoměr už nic neukazuje"
.....
Po pěti minutách nadávání se ozve pilot jiného letadla:"Drž hubu a zemři jako chlap"
„Letectví máme v rodině,” prozrazuje spolužákům student letecké akademie. „U nás doma odjakživa létala jedna facka za druhou!”
„Máte dost paliva, nebo ne?” dělá si starosti kontrolní věž.
Pilot stručně odpovídá: „Ano.”
„Ano, co?” nechápou na letišti.
Pilot dodá: „Ano, pane!”
„Vaše výška a pozice?” ptá se pilota řídící středisko.
„Měřím metr devadesát a sedím vepředu vlevo.”
„Oznamte nám očekávaný čas příletu,” naléhá kontrolní věž.
Pilot American Airlines na to: „Čtvrtek by se mi docela hodil!”
Letí velké dopravní letadlo. Kapitán se připravuje na přistání. Z kontrolní věže dostává povolení a zahajuje přistávací manévr. Co však nevidí: "Sakra, jak to, že ta dráha je tak krátká?! Na takhle krátký dráze s tímhle érem za prase nepřistanu!" Nedá se ale už nic dělat a musí se o přistání pokusit. Cestující dostanou příkaz zaujmout bezpečnostní polohu. Kapitán se opatrně přibližuje nad samý začátek runwaye, aby využil co možná nejdelší dráhu. Vzum... Sotva se kola dotkla betonu, kapitán začíná brzdit, co mu síly stačí. Už jen padesát metrů do konce dráhy. Už jen dvacet metrů do konce dráhy! Už je na samém okraji. Uf. Brzdy se roztekly, ale na posledním decimetru letadlo zastavilo. Kapitán vyleze ven a zhluboka si oddychne. "Kurva, že ale byla ta dráha sviňsky krátká!" Pak se rozhlédne kolem. Nejdřív vpravo, pak vlevo. "Jak je ale široká!"
„Máme málo paliva,” oznamuje pilot věži. „Okamžitě žádáme další instrukce.”
„Jaká je vaše pozice?” táže se země. „Nemáme vás na radaru.”
Odpověď z kokpitu: „Stojíme na dráze číslo pět a už věčnost čekáme na cisternu!”
Kanibal letí letadlem a letuška se ho ptá, co si dá k jídlu. Kanibal na to: "Přineste mi seznam cestujících!"
Letí letadlo nad oceánem a nějak divně manévruje, létá ze strany na stranu, nahoru, dolů. Z kontrolní věže se s ním spojí:
"Tady věž, prosím hlavního pilota."
"Hlavní...hik...pilot leží na...hik...přístrojové desce...hik...opilý."
"Tak prosím druhého pilota."
"Druhý pilot...hik...je na mol...hik...je v uličce."
"Tak aspoň navigátora, ať vím co se děje."
"Ten sedí...hik...vzadu a je též...hik...totalně opilý."
"Proboha a s kým hovořím???"
"Tady...hik...autopilot!"
Dopravní letadlo startující z moskevského letiště se krátce po startu zřítilo a dopadlo na místní hřbitov. Ruští záchranáři již vyprostili 6321 mrtvých.
Pilot: Žádáme o povolení ke startu.
Tower: Sorry, nemáme váš letový plán, kam letíte?
Pilot: Do Salzburgu, jako každý pondělí.
Tower: Dneska je úterý.
Pilot: To je super. Tak to mame volno.
Tower: Po přistání prosím na Taxiway Alpha 7, Alpha 5, Whiskey 2, Delta 1 a Oscar 2.
Pilot: Kde to je? My se tady přeci nevyznáme.
Tower: Nic si z toho nedělejte. Já tu jsem taky teprve druhej den.
Letadlo na Atlantikem ztrácí výšku, motory vynechávají, kapitán nařizuje vyhodit všechna zavazadla. Na chvíli to pomáhá, ale brzo se mořská hladina opět nebezpečně blíží. Pasažéři po sobě nervózně pokukují, někdo se musí obětovat pro záchranu ostatních. Američan vstane, vypije poslední whisky v baru, políbí nejprsatější letušku a s výkřikem "Jsem Batman! Jsem Superman!" vyskočí. Když se výška opět sníží, vstane Francouz, není přece o nic menší hrdina než Američani. Vypije pohár červeného vína, políbí na rozloučenou všechny letušky, zvolá "Viva la France! a vyskočí. Zase to na chvíli pomohlo, ale břeh je ještě daleko, tak vstane Polák, vypije všechny zbytky v baru, políbí všechny ženy v letadle a s výkřikem "Ať žije Mosambik!" vystrčí ven černocha
Letadlo už mělo každou chvíli odstartovat, ale v poslední chvíli se vrátilo z rolovací dráhy. Po hodině čekání konečně zase vyrolovalo a vzlétlo. Jeden cestující se ptal stewardky:
"Slečno, nevíte, proč jsme se hodinu zdrželi?"
"Vím. Pilotovi se nezdál zvuk pravého motoru a hodinu trvalo, než jsme sehnali jiného pilota."
"Vážení cestující, vítáme vás na palubě našeho letadla. Podíváteli se vpravo, uvidíte velké město. Podíváte-li se vlevo, uvidíte malé město. Podíváte-li se pod sebe, ne přátelé, to nejsou obláčky, to jsou padáky naší posádky, která se s vámi tímto loučí a přeje vám příjemný zbytek letu."
Dostane se pilot do pekla. Sám Lucifer ho provází, aby si vybral svá muka. Otevřou první dveře a v místnosti je kokpit, v něm dva piloti, v očích maji smrt a letadlo se řítí přímo do skály.
" Ne to ne !" říká pilot.
Jdou dál, otevřou druhé dveře a opět kabina, budíky kmitají, piloti se smrtelným potem na čele se perou s řízením a letadlo ve vývrtce padá do moře.
" Né, to už vůbec ne" povída pilot a otevře další dveře.
Tam je naprostá pohoda, přístroje ukazují co maji, modré nebe, autopilot řídí a u sedadel pilotů klečí dvě letušky a kouří pilotům.
" Jo, tak tohlecto, to beru. " říká pilot.
" No, jenže to nejde, tohleto je peklo pro letušky ! "
Jednoho dne, na palubě transoceánského letadla, zazní z mikrofonu zkroušený hlas kapitána:
"Vážení cestující, díky technické poruše nám vyteklo z nádrží palivo a proto brzy spadneme do moře. Vzhledem k naší letové výšce zbývá do dopadu asi pět až sedm minut."
Jedna slečna, když to slyšela, vstala ze své židle, strhla ze sebe svoji blůzu a otočila se k chlápkovi vedle sebe:
"Dokaž mi naposledy, že jsem žena!"
Chlápek se tak podíval, rozepnul si košili a podal ji té ženské se slovy:
"Prosím tě, vyžehli mi to."
Letadlo právě odstartovalo, cestující si už povolili pásy, mluví kapitán, prostě pohoda. Kapitán říká takový ty obvyklý frky jako:
"Let potrvá 3,5 hodiny, venkovní teplota ve výšce 10km je -24, oběd se podává za 5 min."
Jenže pak zapomene vypnout mikrofon a povídá druhému pilotovi:
"Tak teď se nažeru a pak vošukám tu novou letušku."
Dotyčná letuška, která právě roznáší jídlo a slyší to stejně jako všichni ostatní cestující, nejdřív zrudne (je slušně vychovaná), a pak se rozběhne do pilotní kabiny, aby kapitána upozornila, ze si nevypnul mikrofon. A jak tak běží letadlem, tak ji zastaví jeden chlapík, co sedí do uličky a povídá jí:
"Klid, nemusíte spěchat, dyť říkal že se nejdřív nažere..."
Fotograf jednoho renomovaného magazínu dostal za úkol udělat reportáž o velkém lesním požáru. Jeho šéf mu vytelefonoval na letišti zapůjčení malého letadla i s pilotem. Fotograf dorazil na letiště hodinu před západem slunce a opravdu, na letištní ploše stála malá Cessna a v ní seděl pilot. Fotograf si vlezl s výstrojí na zadní sedadlo a povídá:
"Tak honem do vzduchu!"
Pilot nahodil motor a za chvilku se letadlo odlepilo od země. Letělo sice dost nevyrovnaně, ale letělo. Fotograf říká:" Leťte na severní stranu požáru a udělejte tam několik nízkých průletů."
"Proč?" zeptal se nervózně pilot.
"Protože chci udělat fotky. Jsem fotograf a fotografové dělají fotky."
Po krátké pauze pilot povídá:
"Chcete říct, že nejste můj letecký instruktor?"
Letí letadlo do Seattlu a venku je hrozná mlha, není vidět ani na deset metrů a najednou přestanou jít i všechny přístroje. Pilot celý zoufalý lítá sem a tam, jestli neuvidí nějaký maják nebo něco podobného, ale ono nic a taky už mu pomalu dochází palivo a cestující jsou docela nervózní. Nakonec trhlinou v mlze uvidí velký mrakodrap a v posledním patře za oknem pracuje nějaký chlápek. Tak pilot vykoukne z letadla a volá:
"Hej, dobrý muži, nevíte, kde to jsem?"
Chlápek odpoví: "Jistě. Jste v letadle."
A tu pilot provede manévr, otočí se o 230 stupňů a provede čisté přistání na letišti o pět mil dál. Cestující jsou samozřejmě úplně hotoví a ptají se, jak to dokázal.
"Jednoduše", odpoví pilot. "Položil jsem tomu muži jednoduchou otázku. Jeho odpověď byla zcela správná, ale naprosto k ničemu. Z toho jsem usoudil, že ten mrakodrap musí být sídlo Microsoftu a odtamtud je letiště pět mil severovýchodně!"
Arabové sedí u okna a Žid do uličky. Protože let bude dlouhý, sundá si Žid boty a pěkně se uvelebí. Najednou se začne zvedat Arab u okénka a říká: Asi si skočím pro pivo. Žid na to: V pohodě, já vám pro to pivo dojdu. Zatímco je pryč, Arab vezme jeho pravou botu a pořádně mu do ní naplive.
Když se Žid vrátí, tak ten druhý Arab najednou říká: Hm, to pivo vypadá dobře. Asi si dám taky jedno. A Žid se opět nabídne, že mu pro pivo dojde. Zatímco je pryč, druhý Arab vstane a naplive mu do levé boty.
Žid se vrátí, dá Arabovi pivo a pak všichni sedí a užívají si let.
Před přistáním Žid vklouzne do bot a hned je mu jasné, co se stalo.
Nasraně se obrátí na Araby:Proč? Proč to, prosím vás, musí být? Jak dlouho to ještě bude trvat? Ty boje mezi našimi národy, ta nenávist, ten odpor, to plivání do bot a chcaní do piva?
Dva policisté u havárie letadla: " Teď vyplň ten formulář." říká kapitán poručíkovi. " Hm, počet obětí? " ptá se poručík. " Napiš, všichni " " Hm, příčina nehody? " " Co tam napíšem? " " Nevím. Co to bylo za letadlo? " " Proudový. " " Tak napíšem, že vypli proud. "
Sedí blondýnka v letadle v první třídě ale lístek má do druhé třídy. Letuška ji upozorní na omyl. Blondýnka odpoví: Já jsem blondýnka s modrýma očima a já letím na Floridu první třídou. Letuška je bezradná, jde za pilotem a poví mu to. Ten jde za blondýnou, něco jí řekne a blondýnka okamžitě pádí do druhé třídy. Překvapená letuška se ho ptá: Co jste jí řekl? Pilot odpoví: Řekl jsem jí, že první třída neletí na Floridu.
To je podobný jako tenhle:
Sedí dvě blondýnky v letadle vedle sebe, let je dlouhý a když jde okolo stevard, tak se jedna neudrží, zastaví ho a ptá se: "pardon, za jak dlouho budu zhruba v Madridu?", "přibližně za 40 minut, slečno" odpoví stevard. Druhá se na něj usměje, udělá oči a zeptá se: "a já?"
Na leteckém dnu si prohlíží dědeček letadla a pilot mu nabídne, že ho sveze. Letadlo odstartuje a pilot udělá looping. Děda na zadním sedadle jen pronese "Tak to jsem čekal." Pilot se zamyslí a udělá výkrut. Děda zase prohlásí "Tak to jsem čekal." Pilot stočí stíhačku do vývrtky a děda zase povídá "Tak to jsem čekal." Pilot už je na nervy a tak otočí letadlo na záda a letí dlouho po zádech. Po chvíli děda povídá "Tak to jsem nečekal." Pilot spokojeně přistane a vyptává se dědy, co to znamenalo to "čekal-nečekal."
Děda povídá: "Že se při loopingu pokadim, že se při výkrutu pomočim a že se při vývrtce pobleju, tak to jsem čekal. Ale že mi to při letu po zádech nateče do helmy, tak to jsem vážně nečekal."
(ツ)
Další vtipy najdete zde:
https://www.dooffy.com/cs/prehled_clanku/rubrika-3-s1.html