- Úvod
- Zajímavosti
- ZAJÍMAVOST: 16 nejdražších materiálů na světě
ZAJÍMAVOST: 16 nejdražších materiálů na světě
8. března 2015
Napadlo vás někdy, která komodita či materiál je nejdražší na světě? Zlato? Platina? Drogy? ale kde že... je mnohem více dražších komodit.
Ceny jsou uvedeny z roku 2012 s přepočtem na aktuální kurz dolaru (momentálně 24,90 Kč). Letošní ceny se mohou lišit a mohou zamíchat pořadím (vývoj kurzu dolaru, dostupnost komodity atd.), každopádně seznam těchto vzácných komodit (16 nejdražších materiálů či chcete-li komodit) se moc lišit nebude.
Tento článek jsem obohatil o spousty zajímavostí. Pokud tedy máte dostatek peněz na účtu, podívejte se, do čeho by jste mohli investovat. Každopádně na první místo by nedosáhl ani nejbohatší muž planety Bill Gates se svými 81 miliardami dolarů, kdyby si měl koupit 1 gram... nebudu prozrazovat, to už najdete v článku :o)
ZAJÍMAVOST: 16 nejdražších materiálů na světě
16. místo: Šafrán (Saffron)
Cena: 274 Kč/gram ($11/gram)
Šafrán setý je blízkým příbuzným okrasných šafránů (Crocus vernus - šafrán jarní). Pochází ze západní Asie. Na podzim kvete fialovým květem, v každém květu jsou tři nitkovité, 2-3 cm dlouhé purpurově hnědé čnělky (někdy nesprávně nazývané blizny), které se sklízejí ručně, odštípnutím. Neexistuje žádný stroj, který by jakkoliv ulehčil sběr čnělek, a tento fakt, společně s malým množstvím takto získaného koření (přes 100 000 čnělek váží jen asi 1000 g), je důvodem vysoké ceny šafránu. V současnosti je to nejdražší koření na světě.
ZDROJ A VÍCE INFORMACÍ:
cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0afr%C3%A1n_set%C3%BD
15. místo: Zlato (Gold)
Cena: 1394 Kč/gram ($56/gram)
Zlato (latinsky Aurum, chemická značka prvku Au) je chemicky odolný, velmi dobře tepelně i elektricky vodivý, ale poměrně měkký drahý kov žluté barvy. Již od dávnověku byl používán pro výrobu dekorativních předmětů a šperků a jako platidlo. V současné době je navíc důležitým materiálem v elektronice, kde je ceněn jeho nízký přechodový odpor a odolnost proti korozi. V přírodě se vyskytuje zejména ryzí.
ZDROJ A VÍCE INFORMACÍ:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Zlato
14. místo: Rhodium
Cena: 1444 Kč/gram ($58/gram)
Rhodium, chemická značka Rh, lat. Rhodium je drahý kov stříbřitě bílé barvy. Chemicky je mimořádně stálé s poměrně vysokým bodem tání. Hlavní uplatnění nalézá ve slitinách s platinou při výrobě termočlánků a chemicky a teplotně odolných součástí průmyslových výrobních zařízení.
ZDROJ A VÍCE INFORMACÍ:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Rhodium
13. místo: Platina (Platinum)
Cena: 1494 Kč/gram ($60/gram)
Platina, chemická značka Pt, lat. Platinum, je velmi těžký a chemicky mimořádně odolný drahý kov stříbřitě bílé barvy. Platina je sice drahým kovem, kujným, vhodným pro ražbu, ale mince z něj ražené se nestaly moc oblíbené pro běžné použití. V současné době se používají platinové mince spíše jako sběratelské, či investiční mince. První platinové mince se razily pravděpodobně v Rusku. Ze sběratelského hlediska jsou staré platinové mince velmi vzácné.
ZDROJ A VÍCE INFORMACÍ:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Platina
12. místo: Metamfetamin popř. pervitin (Methamphetamine)
Cena: 2490 Kč/gram ($100/gram)
Metamfetamin, též metylamfetamin nebo (mimo odborný kontext nejčastěji) pervitin (dřívější obchodní název), MA, desoxyefedrin, methedrin je syntetické stimulancium z řad amfetaminů.[1] Poprvé byl připraven v roce 1887 v Japonsku.Zprvu byl odhalen jeho potenciál při léčbě chorobné spavosti a astmatu, masově byl poté spolu s amfetaminem použit jako povzbuzující prostředek během II. světové války.
V dnešní době je MA hlavně zneužíván jako snadno připravitelná pouliční droga, která stimuluje centrální nervovou soustavu. Metamfetamin velmi účinně potlačuje únavu a potřebu spánku, zrychluje psychomotorické tempo, očekávaným účinkem je rovněž euforie a zvýšená sebedůvěra. Tato vlastnost je dána rozsáhlým uvolňováním dopaminu, noradrenalinu a serotoninu do synaptických štěrbin v mozku. Dlouhodobé nadužívání však může vést k poškození až zániku nervových buněk působením oxidačního stresu (neurotoxicita). Se zneužíváním je spojen i negativní dopad na kardiovaskulární systém. Častějším užíváním dochází k rozvoji tolerance a riziku psychické závislosti. Návyk bývá často provázen depresemi, citovou labilitou, největším rizikem je pak toxická psychóza připomínající paranoidní schizofrenii. U těžce závislých osob byla rovněž popsána dilatační kardiomyopatie, parkinsonismus i trvalé poškození mozku.
ZDROJ A VÍCE INFORMACÍ:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Metamfetamin
11. místo: Roh nosorožce (Rhino Horn)
Cena: 2739 Kč/gram ($110/gram)
Nosorožcovití (Rhinocerotidae) jsou jednou ze tří recentních (žijících) čeledí řádu lichokopytníků. V současnosti známe 5 recentních druhů ve čtyřech rodech. Všechny druhy nosorožců jsou ohrožené. Nosorožci mají tělo pokryté kožovitými pláty jako pancířem, také mají více žeber než ostatní lichokopytníci. Mohou dosahovat hmotnosti až 3,6 tun. Čich a sluch mají velmi citlivý, ale špatně vidí, jsou krátkozrací.
Nosorožci jsou pro své rohy v mnoha zemích ilegálně loveni. Rozdrcený roh čili prášek z rohu nosorožce tvoří totiž součást některých lidových léčiv a afrodisiak, například v tradiční čínské medicíně. Nicméně Čína již přistoupila, alespoň oficiálně, k ochraně přírody podle CITES.
V jiných zemích se z rohů zase vyřezávají rukojeti tradičních nožů a dýk. Obecně je dnes "nutnost lovu nosorožců" celosvětově odmítána jako přežitek a barbarství, ovšem lidová praxe jim stále nepřeje.
ZDROJ A VÍCE INFORMACÍ:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Nosoro%C5%BEcovit%C3%AD
10. místo: Heroin
Cena: 3237 Kč/gram ($130/gram)
Heroin, neboli diacetylmorfin je polosyntetický opioid, derivát alkaloidu morfinu, z něhož se připravuje acetylací. Bílá krystalická forma je většinou jeho sůl s kyselinou chlorovodíkovou, diacetylmorfin hydrochlorid. Je silně návykový. V ČR a v mnoha dalších státech je výroba, držení a prodej heroinu nelegální, ale například ve Velké Británii je pod jménem diamorphine k dostání na lékařský předpis.
Cena heroinu se v Evropě pohybuje okolo 29 € až 213 € za gram podle země prodeje a kvality.
Nezákonný obchod je rozšířen po celém světě. Největším výrobcem opia je Afghánistán. Podle výzkumu sponzorovaného OSN v roce 2004 bylo zjištěno, že 87 % světového heroinu pochází z Afghánistánu, v roce 2008 to bylo již 93 %. Předpokládá se, že organizace jako al-Káida a Tálibán jsou financovány zisky z nezákonného obchodu s heroinem. Ve světovém tisku se však objevují zprávy o tom, že do obchodu s heroinem jsou zapojeny i vládní afghánské struktury a dokonce i americká CIA.
ZDROJ A VÍCE INFORMACÍ:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Heroin
9. místo: Kokain (Cocaine)
Cena: 5254 Kč/gram ($215/gram)
Kokain, též benzoylmethylekgonin, je světle bílá, mikrokrystalická látka rozšířená především jako droga. Jedná se o rostlinný tropanový alkaloid z jihoamerického keře jménem koka pravá (též rudodřev koka, Erythroxylon coca). Kokain účinkuje jako silné stimulancium a lokální anestetikum (blokuje proud sodíku v nervových vláknech). Na výrobu 1 kg čistého kokainu je třeba 200 až 400 kg suchých listů koky. Dříve byl kokain používán jako lokální anestetikum v očním, zubním a ušním lékařství a při drobných chirurgických zákrocích.
Látku obsaženou v kokových listech užívali již Inkové, listy koky jsou v mnoha zemích tradičně žvýkány. Kokain byl poprvé izolován německým chemikem Albertem Niemannem v roce 1860. V roce 1862 byla zahájena komerční výroba v německém městě Darmstadt firmou Merck. Mimo lékařské využití byla koka rozšířena jako součást některých šumivých či vinných nápojů, rovněž tvořila příměs nápoje Coca-Cola.
ZDROJ A VÍCE INFORMACÍ:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kokain
8. místo: LSD (Lysergic Acid Diethylamide)
Cena: 74700 Kč/gram ($3,000/gram)
Již v nízkých mikrogramových množstvích vyvolává silné účinky. Na LSD nevzniká závislost a má extrémně nízkou toxicitu, ačkoli se po požití drogy mohou vyskytovat nežádoucí psychiatrické reakce, jako je úzkost či blud, které mohou vést k ublížení na zdraví.
ZDROJ A VÍCE INFORMACÍ:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Diethylamid_kyseliny_lysergov%C3%A9
7. místo: Plutonium
Cena: 99600 Kč/gram ($4,000/gram)
Plutonium, chemická značka Pu (lat. Plutonium), je šestý člen z řady aktinoidů, druhý transuran, silně radioaktivní, velmi toxický kovový prvek, připravovaný uměle v jaderných reaktorech především pro výrobu atomových bomb. Je využitelné rovněž jako palivo pro jaderné reaktory a jako zdroj energie pro radioizotopový termoelektrický generátor.
Plutonium je jako těžký kov extrémně toxický, v praxi lze však u něho těžko rozlišit škodlivé účinky způsobené radiací od škodlivých účinků chemických; je často pokládáno za jednu z nejtoxičtějších anorganických látek. Podle některých údajů můžou být už mikrogramová množství tohoto prvku smrtelně jedovatá pro člověka, pokud se dostanou do krevního oběhu.
ZDROJ A VÍCE INFORMACÍ:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Plutonium
6. místo: Painite
Cena: 224100 Kč/gram ($9,000/gram)
Painite je velmi vzácný minerální boritan. Poprvé ho nalezl v roce 1950 v Myanmaru britský mineralog a obchodník s drahokamy Arthur C. D. Pain. Když byl potvrzen jako nový minerální druh, minerál byl pojmenován po něm. Painite obsahuje vápník, zirkon, bor, hliník a kyslík.
Mnoho let byly známé pouze tři malé krystaly. Před rokem jich bylo známo už 25. V poslední době byly vzorky painite nalezeny na novém místě v severní Barmě. Předpokládá se, že další výzkumy v této oblasti přinesou další nové krystaly. Rozsáhlý průzkum v oblasti Mogok určil několik nových míst s výskytem painite, které byly důsledně prozkoumány a vyústily v několik tisíc nových vzorků.
ZDROJ A VÍCE INFORMACÍ:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Painite
5. místo: Taaffeit (Taaffeite Stone)
Cena: 498000 Kč/gram ($20,000/Gram)
Taaffeit je minerál, který je pojmenován po jeho objeviteli Richardu Taaffem (1898-1967). Richard Taaffe objevil první vzorek, který byl broušený a leštěný v říjnu 1945 v klenotnictví v Dublinu v Irsku. Je to jediný drahokam, který byl identifikován podle broušeného kamene. Většina kusů tohoto drahokamu byla mylně rozpoznána jako spinel. O mnoho let poté je známo jen pár kusů. Je stále jedním z nejvzácnějších drahokamů ve světě.
ZDROJ A VÍCE INFORMACÍ:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Taaffeit
4. místo: Tritium
Cena: 747000 Kč/gram ($30,000/gram)
Tritium je radioaktivní izotop vodíku. Jádro tritia obsahuje jeden proton a dva neutrony, zatímco normální vodíkové jádro sestává pouze z jednoho protonu. Jeho relativní atomová hmotnost je 3,016049. Za standardního tlaku a teploty je to plyn.
Tritium se vlivem ionizujícího záření z vesmíru vyskytuje ve vrchních vrstvách zemské atmosféry a ve stopovém množství i v běžné vodě.
Tritia se využívá jako trvalého zdroje slabého světla, někdy označovaného jako GTLS (Gaseous Tritium Light Source). Používá se na ciferníky hodinek, mířidla zbraní, jako přívěsky nebo nouzové svítilny.
ZDROJ A VÍCE INFORMACÍ:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Tritium
3. místo: Diamanty (Diamonds)
Cena: 1369500 Kč/gram ($55,000/gram)
Diamant je nejtvrdší známý přírodní minerál (nerost) a jedna z nejtvrdších látek vůbec. Jedná se o krystalickou formu uhlíku C. Pro použití ve šperku je nejoblíbenější výbrus nazývaný briliant.
Vzniká v horním zemském plášti za vysokých teplot a tlaků v ultrabazických vyvřelinách. Ve vesmíru vznikají diamanty ve vychladlých hvězdách, zatím největší takový byl objeven v bílém trpaslíku v systému PSR J2222-0137.
Nejznámější je využití diamantů ve šperkařství. Aby vynikly jejich optické vlastnosti, jsou vybrušovány do tvaru speciálního mnohostěnu - briliantu. Hmotnost diamantu se vyjadřuje v karátech (ct).
Velmi významné je využití diamantů v průmyslu. Vyrábějí se z nich řezné, vrtné a brusné nástroje, prášky a pasty. Pro tento účel se využívají diamanty pro šperkařství bezcenné (špatná barva, špatná čistota), diamantový prach a průmyslově vyráběné diamanty.
ZDROJ A VÍCE INFORMACÍ:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Diamant
2. místo: Californium 252
Cena: 672,3 milionu Kč/gram ($27 Million/gram)
Obecně je Kalifornium desátý člen řady aktinoidů, šestý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader curia. Chemická značka Cf (lat. Californium). Kalifornium je radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty. Předpokládá se, že má stříbřitě bílou barvu a že se působením vzdušného kyslíku na povrchu zvolna oxiduje.
Kalifornium slouží pro nastartování řetězové reakce v jaderném reaktoru při jeho prvním uvádění do provozu. V lékařství je kalifornium používáno pro ozařování rakovinných nádorů. Při kontrole vad materiálů je kalifornium zdrojem stabilního neutronového toku, který po průchodu testovaným materiálem (součásti letadel, turbíny, tlakové nádoby) poskytuje informaci o možných skrytých vadách jako trhliny, zlomy, oslabená místa a podobně.
ZDROJ A VÍCE INFORMACÍ:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kalifornium
1. místo: Antihmota (Antimatter)
Cena: 1 556 trilionů Kč/gram ($6.25 Trillion/gram)
Antihmota je druh látky, která je složena z antičástic k běžným částicím, tzn. například pozitronů místo elektronů. Obecně antičástice je částice, která má všechny své náboje, například elektrický náboj, vůni či barvu, opačné než daná částice.
Projevy antihmoty lze studovat ve vesmíru nebo ve specializovaných experimentech. Dnes je dokonce možné ji vyrobit (např. v urychlovači částic CERN, ale podle novodobých studií se také tvoří v blesku), přičemž se otevírají nové možnosti fyzice, chemii a technice.
Existenci antihmoty předpověděl v roce 1928 britský fyzik Paul Dirac. Brzy poté (v roce 1932) Američan Carl David Anderson antihmotu skutečně objevil ve srážkách vysokoenergetických částic kosmického záření. Pokud víme, žádná volná antihmota dnes ve vesmíru neexistuje. Věříme však, že těsně po velkém třesku, kdy vesmír vznikl, hmota a antihmota existovaly v rovnováze, tedy že bylo stejně antihmoty jako hmoty. Co se s antihmotou stalo, je hádankou, která také čeká na konečné vyřešení.
Hypoteticky lze uvažovat o využití antihmoty jako zásoby energie přeměnitelné anihilací s hmotou na kinetickou energii při pohonu vesmírných lodí. Koncepty přeměny jsou různé. Například společnost Hbar technologies zpracovala koncept antihmotou podporované solární plachetnice, které by při cestě ze Země k trpasličí planetě Pluto podobnou rychlostí jako u sond Voyager údajně postačovalo 30 miligramů antihmoty.
ZDROJ A VÍCE INFORMACÍ:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Antihmota